Written by admin

Josefovské pálení čarodějnic: nejen vatra a opékání buřtů

Zvyk zakládat ohně o poslední dubnové noci souvisel s vírou, že v této době mají temné síly největší moc. Proto naši předkové cítili potřebu sebe, své domovy a dobytek rituálně ochránit a zároveň očistit ohněm. Čarodějnice se zosobněním těchto sil staly později, jakmile církev staré pohanské kulty buď potřela, nebo častěji vtělila do své liturgie.

Víra v čarodějnice se postupně začala pojit s představami čarodějek slétajících se o Filipojakubské noci na kopce a návrší k nevázaným oslavám Ďábla (sabatům). Z toho důvodu se vatry zapalovaly zejména na vyvýšených místech, aby oheň a kouř čarodějnice odehnal.

Tyto pověry literárně ztvárnil mimo jiné také vysídlený český Němec Otfried Preußler (1923-2013) do podoby dětské knížky, Malé čarodějnice, v tuzemsku známější jako večerníček Zdeňka Smetany. Sabat, na němž si chtěla malá čarodějnice s ostatními zatančit, se totiž ne náhodou konal na hoře Blocksbergu v německém Harzu. Toto pohoří je dodnes pověstmi o čarodějnicích doslova opředené.

Dnes je Filipojakubská noc spíš zábavou. Proto se správa turistické areálu rozhodla nechat své návštěvníky alespoň okusit její původní význam.plakát_carodejnice_final1-page-001 Pro rodiny s dětmi na odpoledne připravila hra. Jejím prostřednictvím se budou moct seznámit se zvyky vážícími se k 30. dubnu a pověstmi o jaroměřských strašidlech a nadpřirozených bytostech. Podkladem pro tuto hru se stala oblíbená knížka Věry Sílové Báje a pověsti z Jaroměřska. Součástí programu bude i soutěž o nejlepší masku, zapálení vatry s dřevořezbou čarodějnice z dílny Jana Paďoura a koncerty kapel Jo!Ska a Mr. Stanyol.

Za Pevnost Josefov

Mgr. Jan Hamerský