Written by Ilona Rejzková, Zatloukalová

Útržek uschovejte! Ze zápisníku jednoho průvodce

Firmy běžně prohlašují, že jejich zaměstnanci jsou to nejcennější, co mají. Vědoma si toho je také správa Bastionu I a podzemí při najímání nových průvodců-brigádníků. Průvodci jsou totiž důležitým, ne-li nejdůležitějšími spolutvůrci každé prohlídky.

Abychom čtenářům přiblížili, kolik toho běžný průvodce „podzemkami“ za sezónu zvládne, požádali jsme studenta Univerzity Hradec Králové Tomáše, aby se podělil o své záznamy. Tomáš si loni vedl statistiky dle jeho slov „naprosto bezcílně“ v prostojích mezi jednotlivými prohlídkami. Postupoval jednoduše. Schraňoval útržky vstupenek a poznamenával si na ně kalendářní data a pořadí jednotlivých prohlídek. Na základě těchto dat pak tyto útržky utřídil.

Získané údaje pak vtělil do „malého shrnutí, které může, doufám, některé potěšit, a to platí jak pro budoucí i současné průvodce na tomto rozličném okruhu v barokní (bastionové, pozn. aut.) pevnosti Josefov, a také i pro drahé návštěvníky, kteří se rozhodnou vstoupit na trasu zábavy a dobrodružství, které jinde nezažijí.“

Svými daty podložil dosud jen ústně tradované poznatky. Tomáš v době od 24. května do 24. prosince 2016 provedl celkem v 34 pracovních dnech a 100 prohlídkách 1741 návštěvníků, z toho 11 zájezdů. Mezi jeho klienty byli krom převažujících Čechů též turisté z Německa, Nizozemí, Polska, Rakouska, Ruska, Slovenska, Spojených států, Španělska a Velké Británie. Za běžnou směnu stihl 3 prohlídky o délce od 50 do 90 minut. Během pracovního dne přitom odbavil minimálně 11, průměrně 50 a maximálně 130 návštěvníků.

Minimální, průměrná a maximální návštěvnost Tomášovy prohlídky se přirozeně ve sledovaném období proměňuje. Podle očekávání byla nejnižší průměrná návštěvnost jeho prohlídky v květnu (18 návštěvníků). Tehdy provázel jen 2 pracovní dny. Průměrná návštěvnost prohlídky naopak kulminovala v červenci (73 návštěvníků). Červencová data je však nutné brát s rezervou. Tomáš uvádí, že data (útržky) z 16. 7. k poslední prohlídce jsou ztracena.

Do statistiky se promítla i návštěvnost zvláštních akcí (Brány pevnosti dokořán, Drákulova cesta, Zavírání pevnosti, Štědrý den v pevnosti Josefov). Patrné je to zejména v září, kdy za 2 dny dosáhl Tomáš obdobné průměrné návštěvnosti prohlídky jako za 8 dní v srpnu (42 ku 45 lidem).

Zajímavá jsou též data vztahující se k jednotlivým prohlídkám. Tomáš za jednu prohlídku obsloužil nejméně 2, průměrně 18 a nanejvýš 72 návštěvníků. Pro srovnání, doporučená nejvyšší kapacita jedné prohlídky je 50 osob. Také zde se nejnižší hodnoty z výše uvedeného důvodu váží ke květnu (5 návštěvníků) a nejvyšší k červenci (25 návštěvníků).

Zároveň Tomáš ve svých statistikách předkládá s odzbrojujícím šarmem i podrobnosti jako jsou počty provedených psů. Psi tvořili ve sledovaném období cca 0,5% jeho klientů. Srovnatelně velkou referenční skupinou bylo deset plačících dětí po přičtení „hluchoněmého člověka s berlemi, který je chytře využil jako slepecké hole v části prohlídky bez světla“, a jedné „plačící ženy v pokročilém věku, která plakala ze tmy“. Záměnu návštěvníka s originálem známého náhrobku z dílny M. B. Brauna samozřejmě vylučujeme.

Tomášova statistika provázená osobitými komentáři si na vědecký výzkum nehraje. I tak ale skýtá vcelku věrný obrázek náplně průvodcovské profese. Zároveň nezáměrně poodhaluje, jak výrazné mohou být osobnosti z „průvodcárny“ vycházející v pravidelných odstupech na trasu.